Články autora
A nejen barvami. Hledali jsme, jakým zvířetem bychom chtěli být – a co to o nás říká. Vraceli jsme se do míst, kde se cítíme v bezpečí. A mluvili jsme o tom, odkud si bereme rady – a kdy je na čase začít důvěřovat sami sobě. Mluvili jsme i o tom, že rozhodnout se něco změnit může být těžké, ale že naděje a víravsebe jsou...
Někdy máme pocit, že musíme všechno zvládnout perfektně. Všechno uhladit, vyřešit, mít pod kontrolou. A přitom právě tohle nás nejvíc vyčerpává. Tenhle citát mi připomíná, že klid není slabost ani únik – je to způsob, jak si uchovat sílu a rovnováhu. A že nedokonalost je v pořádku. Někdy dokonce krásná. Možná je to jen malá věta, ale pro mě má...
Každá cesta má své tempo a někdy je potřeba chvíli stát, rozhlédnout se a znovu si připomenout, proč jsme vyšli. To, že ještě nejsi tam, kde sis přála být, neznamená, že jsi zabloudila. Možná se jen učíš dívat jinýma očima.
Včera jsem měla možnost zúčastnit se inspirativní konference o zahradní terapii, která se konala ve Staré radnici v Havlíčkově Brodě. Byl to den plný sdílení, zajímavých témat a potvrzení, že zahrady mohou skutečně léčit, propojovat a přinášet radost i klid. Nejvíce mě oslovila přednáška „Zpátky ke kořenům“ od Blanky Javorové, která otevřela hluboké téma propojení člověka s přírodou, úcty k životu a přirozeného koloběhu....
Kolikrát už jsme si slíbili, že „od zítřka začneme jinak“… nebo že „jednou si najdeme čas“? A přitom právě dnešek je ten okamžik, kdy můžeme žít naplno. Ne až zítra. Ne až bude všechno dokonalé. Ale teď. Včerejšek je historie – nese v sobě příběhy, zkušenosti i rány. Zítřek je tajemství – může být jiný, ale není...
Vůně čaje, barvy podzimu a klid v srdci… Dnešní arteterapie v Domově Pramen byla o jemnosti a sdílení. Nejdříve jsme procvičili ruce, aby se probudil dotek a tvoření šlo lehce, a pak jsme malovali podzimní stromy – netradičně, brokolicí. Každý obraz byl jiný, stejně jako každý z nás nese svůj vlastní příběh. Poté jsme si dopřáli chvíli ticha a vůně – při příběhu...
Dnešní dopoledne patřilo tvoření, sdílení a vzpomínkám. Během arteterapie jsme se ponořili nejen do barev podzimu, ale i do vzpomínek na dětství a mládí. Povídali jsme si o tom, jaké bylo vyrůstat „tenkrát“, co kdo dělal nejraději, a jaké okamžiky zůstaly v srdci dodnes. Než jsme se pustili do malování, rozcvičili jsme prsty masážními míčky, aby ruce při tvoření lépe poslouchaly. Na začátku se někteří...
Někdy přijde den, kdy se všechno zamlží. Kdy příval emocí smyje i ty nejpevnější body. Možná to znáš. Ráno vstaneš – a už cítíš, že to není ono. Nálada pod bodem mrazu. Všechno tě bolí, všechno tě štve. Zkrátka… den na prd. A jak to bývá, začne se to nabalovat: rozbije se auto nemůžeš se dovolat k lékaři v práci...
Dnešní tvoření jsme věnovali tématu deštivého počasí a podzimu. Každý si vytvořil vlastní koláž z vybarvených listů a gumovek, ve kterých by se rád vydal na cestu v dešti. Při tvoření jsme si povídali o tom, jak trávíme čas venku, co nás na podzimu baví a kam nás cesty mohou zavést. Bylo to hravé, barevné a plné fantazie. Děkuji všem za radostnou atmosféru a krásné výtvory!
Druhé arteterapeutické setkání v Kotec Tachov bylo chvílí, kdy se každý mohl na chvíli zastavit a zeptat se sám sebe: „Kdo jsem teď?“ Malý papírek, velké poselství… Oceňuji, s jakou otevřeností se účastníci – ženy i muži – dokázali podívat dovnitř. Ne skrze minulost, ale skrze to, co je teď definuje. Sdíleli to, co mohli a chtěli. A vznikly silné obrázky, symboly,...
admin