A mně se při tom vybavuje něco, co v ArtTeře vnímám znovu a znovu.
Objetí uvolňuje oxytocin – hormon klidu, blízkosti a pocitu bezpečí. Oxytocin se vyplavuje při laskavém doteku, objetí nebo pocitu přijetí a pomáhá snižovat stres a napětí.
Někdy je to krátké obejmutí, které řekne víc než dlouhá slova.
Někdy je to dotek, který dá tělu zprávu: „Jsi v bezpečí.“
A někdy je to jen tiché spočinutí vedle sebe.
A pokud dnes není nikdo, koho bys mohl/a obejmout…
zkus obejmout sám/sama sebe.
Položit ruce na hrudník.
Na chvíli se nadechnout.
A dovolit si být tak, jak právě jsi.
I to se počítá ![]()
Komu dnes pošleš objetí – skutečné nebo aspoň v myšlenkách?
