Někdy se na sebe díváme přísně.
Vidíme hlavně to, co se nepovedlo, co ještě neumíme, co bychom „měli“.
Ale na ty, které milujeme, se díváme jinak.
S pochopením. S laskavostí. S trpělivostí. S láskou.
Co kdybychom se dnes zkusili podívat na sebe stejnýma očima?
Ne jako na projekt ke zlepšení,
ale jako na člověka, který už teď dělá, co může.
Možná pak uvidíš,
že jsi víc, než si myslíš.
Jak by vypadal tvůj pohled na sebe, kdybys byl(a) svým vlastním blízkým člověkem?
